CD soudný den

SIRÉNA
 
Touha co se skrývá v očích tvých.
Jen chvilka pouhá a na světě je hřích.
Ve tvé duši je asi ďábel sám.
Uvnitř se skrývá a je nepoznán.
 
Po bílé kůži stéká rudá krev,
jak ve dvou žíti hledáš odpověď.
V životě už lásku nikdy nepoznáš,
na věčnost budeš krev sát.
 
Jsi tak sama, jen tvůj dotek zabíjí.
Jen srdce prázdné a stovky obětí.
Polibek smrti dáváš před spaním.
Život vysáváš svým obětím.
 
Po bílé kůži stéká rudá krev,
jak ve dvou žíti hledáš odpověď.
Samota tě trápí už stovky let,
proč tě tak trestá tenhle ten svět.
Tvé chladné srdce už téměř nebije,
jak ten čas letí klesá naděje.
V životě už lásku nikdy nepoznáš,
na věčnost budeš krev sát.
 
Po bílé kůži stéká rudá krev,
jak ve dvou žíti hledáš odpověď.
Samota tě trápí už stovky let,
proč tě tak trestá tenhle ten svět.
Tvé chladné srdce už téměř nebije,
jak ten čas letí klesá naděje.
V životě už lásku nikdy nepoznáš,
na věčnost budeš krev sát.
 
TERMINÁTOR
 
Vracíš se do minulosti, zabíjet lidi v předzvěsti,
budoucí hrozby, změny budoucnosti.
Tvá kostra kovová a kůže lehce do běla,
vysoká postava, skále se podobá.
 
A tak si jedeš tmou a mrtví lidi za tebou,
zkřížili cestu tvou, už to maj za sebou.
Hledáš Johna Connora, budoucího majora,
velitele odboje, vede lidi do boje.
 
Přichází soudný den, začíná tu válka.
Přichází soudný den, začíná tu válka.
 
Skynet tě poslal zpět a tvá železná pěst,
budoucnost brání, nezná slitování.
Jedeš stále kupředu a nerozumíš ničemu,
city nemáš v programu, vidíš jenom popravu.
 
Přichází soudný den, začíná tu válka.
Přichází soudný den, začíná tu válka.
 
DOPIS NA ROZLOUČENOU
 
Tužku držím v ruce, marně slova nacházím.
Tohle musí skončit, bylo dost vyčítání.
Ať se snažím sebevíce, slyším jen tvůj pláč.
Takhle už to dál nejde, tak to tady máš.
 
Lásko odcházím, od tebe bez rozloučení.
Cokoliv udělám, stále si zoufáš.
Končím s tímhle vším, doufám že už tě neuvidím.
Začít nový život, právě si troufám.
 
U stolu sedím a chvěje se mi hlas.
Píšu tenhle dopis, na slova není čas.
Ať se snažím sebevíce, slyším jen tvůj pláč.
Takhle už to dál nejde, tak to tady máš.
 
Lásko odcházím, od tebe bez rozloučení.
Cokoliv udělám, stále si zoufáš.
Končím s tímhle vším, doufám že už tě neuvidím.
Začít nový život, právě si troufám.
 
Lásko odcházím, od tebe bez rozloučení.
Cokoliv udělám, stále si zoufáš.
Končím s tímhle vším, doufám že už tě neuvidím.
Začít nový život, právě si troufám.
 
Lásko odcházím, od tebe bez rozloučení.
Cokoliv udělám, stále si zoufáš.
Končím s tímhle vším, doufám že už tě neuvidím.
Začít nový život, právě si troufám.
 
PADLÝ ANDĚL
 
V nebeských dálkách kdysi žil.
K pádu dolů stačí pár chvil.
Hřích zpečetil osud bílýho anděla.
Na rozsudek čeká, co bůh s ním udělá.
 
Výrok soudce anděla zarmoutil.
Prý musí pryč, když doteď tady žil.
Pro anděla pláčou celá nebesa.
Jeho život skončil jak se zdá.
 
Ze tmy se noří postava v bílým hábitu.
Křídla jí hoří za měsíčního svitu.
A bílá záře line se nocí, do dáli svítí
polámaná křídla andělská.
 
Anděl padl na zemi studenou.
Vzpomíná co bylo před jeho proměnnou.
Teď osud mu chystá velká břemena.
Anděl se leká, peklo ho čeká.
 
Ze tmy se noří postava v bílým hábitu.
Křídla jí hoří za měsíčního svitu.
A bílá záře line se nocí, do dáli svítí
polámaná křídla andělská.
 
Ze tmy se noří postava v bílým hábitu.
Křídla jí hoří za měsíčního svitu.
A bílá záře line se nocí, do dáli svítí
polámaná křídla andělská.
 
Ze tmy se noří postava v bílým hábitu.
Křídla jí hoří za měsíčního svitu.
A bílá záře line se nocí, do dáli svítí
polámaná křídla andělská.
 
VÁLKA
 
Počkej, co ty tady děláš?
Kdo seš, pořád nevim co tu hledáš?
Hodnost, musíš podat přeci hlášení.
Jinak bude to zlý.
 
Seržant, Arthur Parker Markovski.
Hovno, mluvíš tak trochu německy.
Všichni, je tady sabotér.
Kurva, kam sem dal ten kvér.
 
Válečnej den právě začíná,
v kalužích krve nevinný umíraj.
Není cesty zpět, nejde čas vrátit.
Každá bitva se počítá.
 
Dost, otoč se a hlavou ke zdi.
Zlost, zabily jste mi ženu, děti.
Teď ti ukážu jaký to je.
Bejt, zastřelenej bez boje.
 
Válečnej den právě začíná,
v kalužích krve nevinný umíraj.
Není cesty zpět, nejde čas vrátit.
Každá bitva se počítá.
 
A tak jsem zavřel oči a zmáčkl spoušť.
Náhle mě přestal prosit a jeho tělo ztichlo.
Nad bojištěm se ptactvo slétá,
stovky mužů tu nechali svá těla,
v kalužích krve prosáklé.
 
Válečnej den právě začíná,
v kalužích krve nevinný umíraj.
Není cesty zpět, nejde čas vrátit.
Každá bitva se počítá.
 
Vojáci směrem na frontu kráčí,
za svou vlast hrdě, tvrdě válčí.
Drsnej to svět, není cesty zpět.
Země na ně vzpomíná.
 
Válečnej den právě začíná…
 
SMUTEK V SRDCI
 
Je mi trochu zima a venku padá sníh,
kdysi jako děti jezdily jsme na saních.
S časem velká láska nás pěvně spojila,
naše srdce hřála a život sladila.
 
Dnes je všechno jinak, kam se láska ztratila?
Místo ní jsou tu lži a jedna velká nevěra.
Proč je to tak těžký, co to osud připravil?
Zbyla jenom bolest a žal dech mi vyrazil.
 
Nejde vrátit čas a smutek zůstal v nás,
proč na tebe nejde zapomenout?
Vzpomínky a žal v mém srdci zůstavaj,
jako ostrej nůž mě bodají.
 
Chtěl bych zase zpátky s tebou do pohádky
a šťastnej život s tebou mít.
Z naší velký lásky mi zůstaly jenom vrásky,
už nevím kudy jít, už nechci žít.
 
Nejde vrátit čas a smutek zůstal v nás,
proč na tebe nejde zapomenout?
Vzpomínky a žal v mém srdci zůstavaj,
jako ostrej nůž mě bodají.
 
Nejde vrátit čas a smutek zůstal v nás,
proč na tebe nejde zapomenout?
Vzpomínky a žal v mém srdci zůstavaj,
jako ostrej nůž mě bodají.
 
ČARODĚJ NOCI
 
Pod rouškou stínu, žiju tu už spoustu let.
Dějiny míchám pro váš svět.
Kde jaký člověk, mohl by mi závidět.
Osudy hýbám tam i zpět.
 
Dlouho se skrývám, svoji šanci dostávám,
když měsíc svý věrný uspává.
Vplížím se do mysli, se sny si pohrávám.
Moc kouzel v noci vyhrává.
 
Jsem čaroděj noci a sny vám ovládám.
Noční můry blednou, jak si s nima pohrávám.
Jsem na vrcholu moci a stoupám ke hvězdám.
Noc mi sílu dává, jak se zdá.
 
Živým se strachem a váš křik je hudba pro můj sluch.
Já sem váš noční bůh.
Vplížím se do mysli, se sny si pohrávám.
Moc kouzel v noci vyhrává.
 
Jsem čaroděj noci a sny vám ovládám.
Noční můry blednou, jak si s nima pohrávám.
Jsem na vrcholu moci a stoupám ke hvězdám.
Noc mi sílu dává, jak se zdá.
 
Jsem čaroděj noci a sny vám ovládám.
Noční můry blednou, jak si s nima pohrávám.
Jsem na vrcholu moci a stoupám ke hvězdám.
Noc mi sílu dává, jak se zdá.
 
Jsem čaroděj noci a sny vám ovládám.
Noční můry blednou, jak si s nima pohrávám.
Jsem na vrcholu moci a stoupám ke hvězdám.
Noc mi sílu dává, jak se zdá.
 
SÍLA STARÝCH ZVYKŮ
 
Sílu našich předků cítím ve svý krvi.
Žene mě furt vpřed a protivníky drtí.
Koluje mi v žilách jejich stará síla.
Rachot dávných bitev, naděje a víra.
 
Síla starých zvyků.
Pramení v našem srdci.
Ozvěny dávných hlasů.
Slyšíme ve své duši.
 
Smutek, žal a bolest máme ve svém srdci.
Nejde vrátit čas a minulost nás mrzí.
Dávnou jiskru předků v našich očích máme.
Rovnou středem pekla my putujeme do ráje.
 
Síla starých zvyků.
Pramení v našem srdci.
Ozvěny dávných hlasů.
Slyšíme ve své duši.
 
Síla starých zvyků.
Pramení v našem srdci.
Ozvěny dávných hlasů.
Slyšíme ve své duši.
 
Síla starých zvyků.
Pramení v našem srdci.
Ozvěny dávných hlasů.
Slyšíme ve své duši.
 
RANDE SE SMRTÍ
 
Noc je dlouhá, noc je temná a trochu mrazivá.
Myšlenka černá, neodbytná, si svou daň vybírá.
Noc je dlouhá, noc je temná a trochu mrazivá
myšlenka černá, neodbytná, tě ven posílá.
 
Tmavou kráčíš ulicí, srdce nahlas bijící,
jen myšlenka mučící, tě žene dál.
Slza padá na chodník, přesto rty ti křiví smích,
k tomu pěsti zaťatý, v nich držíš zbraň.
Dál si cestu razíš tmou, hvězdy svítí nad tebou,
hlasitě ti slibujou: „Budeš mít klid.“
Včera se ti mohli smát, dnes už budou poslouchat
až si budeš stěžovat, že smůlu máš.
 
Nevěš hlavu, přijde ráno a s ním další novej den.
Jestli nám dvěma bude přáno, trochu štěstí zažijem.
 
Nevěš hlavu, to se stává a často najednou.
Každá nemůže bejt ta pravá, to se z lásky stává boj.
 
Není vůbec náhodou, koho vidíš před sebou,
všechno v tuhle chvíli zlou, se může stát.
Dva osudy v rukou máš, zvaž co s nimi uděláš,
zda s koncem tunelu zář, váš přivítá.
 
Nevěš hlavu, přijde ráno a s ním další novej den.
Jestli nám dvěma bude přáno, trochu štěstí zažijem.
 
Nevěš hlavu, to se stává a často najednou.
Každá nemůže bejt ta pravá, to se z lásky stává boj.
 
Teď máš chlape co jsi chtěl, jsi anděl smrti bez křídel
a podle svých pravidel, zlo rozdáváš.
Teď za spravedlnost svou platíš cenu nemalou
a zůstává otázkou, jestli máš klid.
 
Noc je dlouhá, noc je temná a k hříchu nabádá.
 
JEDNOU VŠECHNO KONČÍ
 
Odešla si nad ránem, zbyl tu prázdnej byt.
Asi hledat pronájem, ode mě chceš klid.
Kufry skoro sbalený a na stolku jen klíč.
Ještě dopis napsaný, že pryč už je ten chtíč.
 
Nebaví tě po mým boku stát.
Přesto všechno mám tě stejně rád.
 
Jednou všechno končí a novej příběh začíná.
Vzpomínky jsou to, co tu s námi zůstává.
Jedno srdce zdravý  a druhý zlomený.
Tenhle zákon platí, co jsme na zemi.
 
Zbyly jenom vzpomínky a srdce bolavý.
Ty citový přetvářky už tě nebaví.
Už to chceš mít za sebou a v duši klid.
Utéct s hlavou skloněnou a beze mě být.
 
Nebaví tě po mým boku stát.
Přesto všechno mám tě stejně rád.
 
Jednou všechno končí a novej příběh začíná.
Vzpomínky jsou to, co tu s námi zůstává.
Jedno srdce zdravý  a druhý zlomený.
Tenhle zákon platí, co jsme na zemi.
 
Jednou všechno končí a novej příběh začíná.
Vzpomínky jsou to, co tu s námi zůstává.
Jedno srdce zdravý  a druhý zlomený.
Tenhle zákon platí, co jsme na zemi.
 
Jednou všechno končí a novej příběh začíná.
Vzpomínky jsou to, co tu s námi zůstává.
Jedno srdce zdravý  a druhý zlomený.
Tenhle zákon platí, co jsme na zemi.

Nejbližší koncert

24. 11. 2018 | 20:00
Refresh Rock&Metal Night + křest CD
Club Refresh, Turnov
VÍCE

Co hrajeme

kontakt

Tel.: 732 745 094
Email: anarchiaturnov@seznam.cz

Partneři

logo_netonline_RGB

 

LogoRekuper-negativ(3)

Anarchia 2016 | Realizace: Aleš Kopecký